Patnácté výročí založení FAI
4. června 2021Fakulta aplikované informatiky
Fakulta aplikované informatiky vznikla 1. 1. 2006. Z hlediska odborného, personálního i potřebné infrastruktury nebyl vznik fakulty problémem, poněvadž pracoviště, tehdejší Institut řízení procesů a aplikované informatiky, které bylo zárodkem nové fakulty, bylo k tomuto cíli již směřováno od vzniku samostatné Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2001.
V této době vzniklo postupně několik impulzů, inspirujících k tomuto vývoji. Jedním z těch důležitých byl impulz vycházející od emeritního rektora VUT v Brně, pana prof. Ing. Petra Vavřína, DrSc., který tehdy jasně, při znalosti stavu našeho pracoviště, formuloval možnost a způsob zřízení nové fakulty. Druhým impulsem byla potřeba mladé univerzity rozšířit počet fakult na čtyři a v neposlední řadě velmi dobrá struktura již zmíněného pracoviště s již dosahovanými výsledky, které každá fakulta potřebuje. 
V oblasti pedagogiky se neustále zabýváme aktuálností našich studijních programů, jsme připraveni je modifikovat, popř. otvírat nové, sledující trendy zájmu společnosti o vysokoškolsky vzdělané odborníky. Jsme otevřeni účasti firemního sektoru na přípravě nových, či úpravě stávajících programů. V současné době fakulta poskytuje možnosti studia ve 4 bakalářských, 6 magisterských a 3 doktorských studijních programech. Svým studentům nabízí moderní, projektově orientovanou výuku s využitím nejmodernějšího přístrojového i softwarového vybavení.
V oblasti vědecko-výzkumné činnosti napomohlo řešení tzv. velkých projektů, do kterých bylo možno zapojit velký počet pracovníků. Byly to jednak Výzkumné záměry, řešené v letech 2005 – 2011, projekt Národního programu výzkumu II, řešený v letech 2006 – 2011, participace na projektu Centrum aplikované kybernetiky v letech 2005 – 2011, dále pak v dalším tříletém období získání projektu programu VaVpI, v Prioritní ose 2 a vytvoření Regionálního výzkumného centra CEBIA-Tech – Centra bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií. Díky značnému úsilí pracovníků Centra se podařilo získat i projekt Národního programu udržitelnosti a tím finanční podporu na dílčí zabezpečení projektu CEBIA-Tech na dobu povinné udržitelnosti, tedy na roky 2014 – 2019.
Právě díky těmto projektům byly výrazně posíleny publikační aktivity pracovníků fakulty i Regionálního výzkumného centra. Dobrá úroveň vědecko-výzkumných aktivit byla i důvodem několika ocenění, udělených v posledních letech konkrétním výzkumným týmům i jedincům. Mezi nejvýznamnější patří prof. Kolomazník, který v roce 1998 obdržel cenu Rolex Awards for Enterprise, která je považována za „malou Nobelovu cenu“. V roce 2014 bylo navíc profesoru Kolomazníkovi uděleno ocenění „Česká Hlava“, což je nejvyšší ocenění, kterého může vědec v rámci České Republiky dosáhnout.
V současné době pracuje tým vědců z FAI v rámci projektu TAČR na unikátním řešení s názvem BERABOT. Jedná se o spolupráci se skupinou NWT a biofarmou Bezdínek na řešení detekce rajčat ve sklenících či na polích ve velkopěstitelském průmyslu. Tým z Ústavu informatiky a umělé inteligence má za úkol sestavit inteligentní robotický systém, který bude vybaven unikátním kamerovým systémem. Robot bude projíždět celým skleníkem mezi řádky rajčat a podrobně analyzovat jednotlivé rostliny. Bude schopen odhadnout nejen množství výsledné úrody, ale kamery zaznamenají v různých spektrech každý plod a každý list. Vybrané listy diagnostikují, a pokud narazí na chorobu či škůdce, bude dána okamžitá informace rostlinolékaři. Konzultace k robotické části projektu probíhala na University of Tokio, kolegové z Japonska byli také na odborné stáži na FAI. Technologická skupina NWT testuje výsledky projektu na farmě Bezdínek. Na vývoji se bude pracovat v následujících čtyřech letech.
Na FAI byl úspěšně vyřešen projekt „Inteligentní systém pro pokročilé třídění lesních sazenic“. Projekt FV20419 “Inteligentní systém pro pokročilé třídění lesních sazenic” byl řešen v rámci programu FV-TRIO Ministerstva průmyslu a obchodu a zabýval se vývojem metody a zařízení pro automatizované třídění krytokořenných sazenic lesních stromků. Krytokořenné sazenice jsou pěstovány v plastových sadbovačích na vzduchovém polštáři. Před expedicí k vysazení v lese je třeba zajistit, aby expedované sazenice splňovaly stanovené parametry stran výšky sazenice, průměru stonku (kořenového krčku) a morfologie (sazenice nesmí mít více konkurenčních terminálních výhonů – tzv. “dvoják”). Pro třídění sazenic byla vyvinuta třídička sazenic do kategorií A (1. jakost), B (2. jakost) a C (odpad). Srdcem třídičky je kamerová komora, kterou sazenice projíždějí na pásu ve vzdálenosti cca 50 cm od sebe rychlostí cca 1 m/s. V komoře jsou pomocí 4 kamer pořizovány 2 vzájemně kolmé snímky celé sazenice a 2 vzájemně kolmé snímky kořenového krčku. Zpracováním obrazu z kamer je určena kategorie sazenice, která je předána nadřazenému systému. Tento zajistí mechanické umístění sazenice do zásobníků pro příslušnou kategorii. Velkou výzvou je především určování morfologické stavby sazenice, kdy je třeba uvažovat křížení větví a především rekonstrukci větví za listy sazenice. V současné době je kamerová komora instalována jako součást třídicí linky ve firmě LESCUS, kde je v testovacím provozu realizováno třídění přes 60 000 sazenic za den.
Významným vyřešeným projektem byla rovněž implementace „Mobilního GIS systému pro zásahové jednotky se situačním zobrazením místa zásahu“ pro sledování letištních vozidel na letištích v Praze a Wroclawi. Řešení bylo realizováno v rámci projektu OPPIK „Bezpečnostní systém pro navigaci a komunikaci letištních vozidel“. Klíčovými komponentami pro realizaci malé mobilní sítě jsou jednotky odolných palubních počítačů do vozidel, které integrují radiové moduly, vč. WiFi a LTE. Výsledek tohoto cíle pod názvem „Integrace vyvinutých systémů do demonstrátoru prototypu malé mobilní sítě“ je na letišti Wroclaw implementován následovně: srdcem celého systému je aplikace, běžící na serveru. Tento server poskytuje v reálném čase informace o poloze všech zásahových a servisních vozidel a letadel na letišti pro všechny klientské aplikace. Poloha a komunikace všech zásahových a servisních vozidel je zajišťována pomocí střešních jednotek, které obsahují odolný počítač s OS Linux. Systém obsahuje také jednu nebo více základnových stanic, které obsahují referenční/asistenční GNSS přijímače pro akceleraci náběhu GNSS přijímačů ve střešních jednotkách, v případě letiště Wroclaw také přijímač signálu ADS-B pro zjišťování polohy letadel.
