Mořské řasy jsou cestou k udržitelnějším surovinám. FAI se zapojuje do evropského projektu SALINA
13. srpna 2026Pěstování mořských řas a jejich využití ve stavebnictví, v potravinářství, kosmetice a sportovní výživě je cílem nového evropského projektu Salina, do kterého se zapojili vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati. Jejich záměrem je využít řasy jako obnovitelnou surovinu, která by mohla nahradit materiály vyráběné z fosilních zdrojů. Hlavním řešitelem projektu za FAI je Jiří Pecha.
Proč jste se jako tým zapojili právě do výzkumu mořských řas? Představte nám jejich největší potenciál.
Mořské řasy jsou zajímavé v tom, že v Evropě se jedná o doposud příliš nevyužívaný zdroj. A myslím si, že není bez zajímavosti, že když se podíváme na celosvětovou produkci mořských řas, tak v Evropě vyprodukujeme asi jen jedno procento. Navíc se do velké míry jedná o sběr volně rostoucích druhů. Zkrátka a dobře pěstovat řasy zatím příliš dobře neumíme. Ambicí tohoto projektu je změnit tento stav.
Domníváte se, že je naděje toto opravdu proměnit?
Doufám, že ano. My tedy samozřejmě v České republice nejsme zodpovědní za pěstování mořských řas, moře nám tady bohužel chybí. V rámci projektu máme několik míst, kde se řasy pěstují různými způsoby. A ta místa sahají od Středozemního moře po Severní Atlantský oceán. Vlastně studujeme různé podmínky.
Do projektu je zapojeno 22 partnerů z 11 evropských zemí. Jaká je přesná úloha vědců z FAI v tomto výzkumu?
Řešíme evropský projekt Horizon. Projekty jsou velmi multioborové a naším úkolem v laboratořích na FAI je izolovat z mořských řas různé cenné látky, jako jsou bílkoviny, polysacharidy nebo bioaktivní látky, což je věc, na kterou se náš tým specializuje dlouhodobě. Takže my tam vstupujeme s odborností získávání těchto cenných látek, nikoliv pěstování. To přenecháváme kolegům, kteří jsou na to odborníci.
Kde vidíte nejdůležitější využití řas do budoucna? Jednoduše, co všechno se dnes dá z řas získat?
Dnes jsou mořské řasy, zejména v asijských zemích, běžně používány v oblasti gastronomie. Koneckonců každý, kdo si dal sushi, tak se určitě s mořskou řasou setkal. Druhou velkou oblastí využití je, že se z řas získávají želírující látky, jako je agar a podobně. Jako perspektivní hodnotím využití cenných látek z řas v kosmetice a vlastně vývoj nových možností využití v průmyslu. V oblasti kulinářství můžeme bojovat s určitým konzervatismem evropského konzumenta, který na řasy není úplně zvyklý.
V čem je podle vás vůbec největší přednost využití mořských řas?
Výhodu vidím hlavně v tom, že jsou v nich cenné látky, které vlastně nejsou v jiných zdrojích. Takže takto můžeme získat bioaktivní látky, které podporují zdraví. Přednost tohoto projektu vidím také v tom, že je to opravdu nový zdroj suroviny, nový zdroj látek, který nepotřebuje půdu a kultivuje se přímo v moři. Je to vlastně možnost nové suroviny, a tak nová možnost soběstačnosti pro Evropu.
Nabízí se i otázka klimatických změn. V posledních letech dochází k postupnému oteplování moří. Nemůže to do budoucna pěstování řas ohrozit nebo snížit jejich množství?
Myslím si, že ne, protože plochy moří jsou velké. Je skutečností, že moře v Evropě bývají znečištěné, a vypouští se tam splaškové vody a podobně. Ovšem i to je oblast, kde kultivace mořských řas může pomoci. Pokud řasy rostou, tak částečně čerpají nežádoucí nutrienty z vody a rostlina z nich vytváří svou biomasu. A to je i jedna z věcí, která se v tom projektu má zkoumat. Znamená to, že budeme zkoumat, jakým způsobem řasy pěstovat tak, aby to bylo šetrné vůči životnímu prostředí. Ve světě se běžně řasy pěstují, ale často způsobem, který není příliš šetrný k mořským oblastem.
Jak náročný je celý proces od samotného vypěstování řas až po jejich finální zpracování?
Každá řasa vyžaduje odlišný přístup. Většinou se řasy kultivují tak, že z malých buněk se vykultivuje řasa a ta se potom osadí do provazů a z těchto provazů jsou udělané závěsné systémy v moři. Řasy pak postupně rostou a následně se sklízejí. V rámci toho projektu se budou testovat různé kultivační systémy, i s pohyblivou hloubkou od hladiny. Budou se zkoumat podmínky a třeba i vliv oteplování. Usilujeme o nalezení co nejvhodnějších podmínek pro pěstování.
Text vychází z populárně-naučného rozhovoru, který Jiří Pecha poskytl pro Český rozhlas Plus (pořad Věda Plus) dne 14. srpna 2026. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde na mujRozhlas.
Fotografie zleva: Lubomír Šánek, Veronika Matůšů, Eva Achbergerová, Jiří Pecha, Petra Švestková, Vladimír Dostál
Foto: Světlana Mozgová